Trochu doháním ztracený čas a tak dávám přehled nejzajímavějších knih, které jsem četl (nebo v jednom případě rozečetl) za poslední pololetí. Jeden by si řekl, že v době epidemie koronaviru bude mít na čtení více času, ale u mne tomu tak úplně nebylo. Sice tu byl nějaký ten home office, ale burzovní kola se otáčejí neúprosně a neustále, takže i home office byl plný červené a zelené. Celkem jsem přečetl za pololetí 46 knih, ale nebojte, tolik času Vám brát nebudu. Přesto je tu několik knih, které mne zaujali více než ostatní a ty bych Vám rád představil.
Kolapsy složitých společností
Pokud jste někdy přemýšleli, zda je dnešní společnost v bezpečí, zda se nemůže stát, že svět jak ho známe skončí, či pokud jste měli někdy takové lehké mrazení z toho jak se má dnešní společnost dobře a že to přeci nemůže trvat donekonečna, pak je kniha Kolapsy složitých společností přesně něco pro Vás. Já se těmito otázkami zabývám, nejen z profesního pohledu, protože každá taková byť nepatrná změna současného stavu věcí zamává celým burzovním trhem a ekonomikou jako takovou, ale i ze zájmového hlediska historika. Kniha byla sepsaná archeologem a historikem Joshepem Anthony Tainterem již v roce 1988, neztratila ovšem nic ze své aktuálnosti a i dnes může pomáhat odpovídat na otázky výše. Autor se v knize totiž snaží najít společné jmenovatele, které předchází kolapsu složitých společností a na základě nich vytváří vlastní teorii jak ke kolapsu dochází. Pokud si tyto společné jmenovatele doložíte do dnešní společnosti, tak je potřeba minimálně zvýšit svou pozornost a zamyslet se nad tím, zda není na čase změnit vnímání světa jen jako konzumní společnosti.
Antropolog a historik Tainter v knize dále rozebírá, na základě čeho se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité formy lidského společenství. Jako příklad autor předkládá takřka dvě desítky kolapsů, od mayské říše, přes říši římskou po rozpad impérií, a zároveň předkládá přehled již uveřejněných teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly. Kniha je velmi odborná, plná dat, není příliš čtivá, na druhou stranu to podobné publikace málokdy bývají.
Kniha je unikátní nejen svým přehledným výčtem kolapsů v historii a jejich výstižným, ale hlavně tím, že společní jmenovatelé, které kolapsům předchází jsou dnes aktuální více než v době, kdy byla kniha sepsána. Dnes máme mnoho možných scénářů rozpadu. Evropská unie či její části, komunistická Čína a její vliv v Asii, NATO a mnoho dalších o kterých se spekuluje a neustále se zkoumají možné příčiny i možné dopady na světové uspořádání. A nebo epidemie nového typu viru, která otřese zažitými způsoby života. Knihu jsem četl před vypuknutím epidemie a jen jsem pak sledoval jak se naplňují některé aspekty možného kolapsu.
Autor Joshep Anthony Tainter, ISBN 978-80-7363-248-9, Dokořán, 2009
Světová válka Z
Další tématická kniha k současné situaci ve světě, kterou jsem četl před epidemií. Možná jste viděli film Světová válka Z válka se zombie. Můžu Vám v takovém případě prozradit, že je kniha úplně odlišná, než film. Kniha je vyprávěna retrospektivně, deset po válce, v moment, kdy je již vyhlášeno vítězství nad zombie, kromě zapomenutých oblastí, jako je například Island. Kniha je psaná z pohledu tvůrce souhrnné zprávy o rozsahu a průběhu katastrofy, kde zpovídá mnoho přeživších a snaží se v knize zaznamenat jejich příběhy. Kniha je rozdělena na několik dějových linek v posloupnosti za sebou, jako je vypuknutí nákazy, její rozšíření, ústup přeživších, plán na odvrácení pozornosti zombie, přeskupení sil, protiofenziva, vítězství.
Proč sem knihu přidávám. Z několika důvodů. Jedním je rozsah katastrofy, který je monumentální a nedokážeme si ho představit, v podstatě všechny kontinenty museli být dobyty zpět. Druhým je vypořádání se se stavem katastrofy, pžeživší v USA staženy za hory na západní pobřeží, mezinárodní politické krizové centrum na Kubě, evakuované Japonsko, Rusko na sibiři, atd. Nejvíce mne ale zaujali tři informace, které autor knihy použil jako následek katastrofy, demokratickou Čínu, kdy vojáci na jedné z posledních ponorek sestřelí komunistické vedení v bunkru, protože dává nesmyslné rozkazy, pak kapitalistickou Kubu, kam přišli miliony utečenců z USA a byť na začátku skončily v táborech, tak postupně kapitalizovali a zdemokratizovali celý ostrov, a nakonec církevní Rusko, které se v nejhorším obrátilo k víře a ustanovilo vládu církve na celým Ruskem. Všechny tři geopolitické vývoje se mi líbí, byť bych vynechal ty zombie…
Jak je kniha psaná formou deníku, tak se velmi dobře čte. Autor píše vskutku nápaditě a předkládá historický vývoj v jednotlivých zemí zdařilým provedením. A právě z důvodu vyrovnávání se lidstva s fatální změnou celého společenského uspořádání se mi na knize líbí nejvíce.
Autor Max Brooks, ISBN 978-80-7413-104-2, Zoner Press, 2010
Organizace znalostí
Tato kniha je velmi úzce zaměřená na téma organizace informací, znalostí a obecné uspořádání dat ve stále chaotičtějším světě. Zaznamenávaných znalostí, neboli informací je v dnešní technologické době obrovské množství, od klasických knih a dokumentů, přes fulltextové vyhledávače na internetu, až po obrovské databáze dat různých segmentů tzv. big data. Kniha je svým zaměřením ojedinělá na českém trhu, zaměřená spíše pro odborné čtenáře, či čtenáře, kteří se oblast databází, organizace dat studují, či se jím profesně zabývají.
Kniha je unikátní svým rozsahem daného tématu, vytváření znalostních bází, tezaurů, různých bibliografických databází, podnikových systémů, datových skladů, atd. Jedná se o způsoby řazení dat od knihoven po internetové vyhledávače. Pokud chcete vědět, jak je nastaven Váš oblíbený online obchod, který má různá kritéria pro vyhledávání, nebo jak z chaotického naskládání dat udělat přehlednou databázi, či zda je vůbec nutné v dnešní době databáze vytvářet, či zda by se moderní informační systémy nebo umělá inteligence bez databází, neboli organizace znalostí obešli, pak je to kniha pro Vás. Ale znovu upozorňuji, jedná se o odbornou publikaci. Na knize je znát, že se autorka daným oborem profesionálně živí a zároveň tento obor vyučuje na vysoké škole. Kniha je velmi kvalitní.
Autor Helena Kučerová, ISBN 978-80-2463587-3, Karolinum, 2017
Zrod moderního světa
OK, tohle je ta kniha, kterou mám zatím jen rozečtenou. Jedná se totiž o velmi hutný výklad zrodu moderního světa v období mezi lety 1780 – 1914, tedy v období od americké války o nezávislost po začátek první světové války. Autor, známý britský historik se ovšem nedívá na historii pouze jako na soubor historických faktů, ale v knize také hledá souvislosti mezi růstem populace, hospodářství, vlivem náboženství, růstem různých ismů, liberalismu, socialismu, imperialismu, atd. Jedná se unikátní dílo, které se dívá na historii jako na řetězec událostí tvořených jednotlivci. Jak jsem již napsal, kniha je hutná, čte se sice pomalu, ale o to více je znát, že patří do knihovny každého zájemce o historii či geopolitiku. Až knihu jednoho dne dočtu, snad se objeví i více obsáhlejší informace o obsahu, než jen tento úvod.
Autor Christopher Alan Bayly, ISBN 978-80-7325-469-8, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2019
Pačinko
Historické romány mám v oblibě, časosběrné historické romány mne ale baví nejvíce. Pačinko je přesně takový román. Pojednává o několika generací rodiny, která se narodila v Koreji, po ovládnutí Koreje císařským Japonskem se postupně přesunula do předválečného Japonska. Kniha pokračuje skrze druhou světovou válku a následnou obrodou země. Japonsko se válkou změnilo, Japonci se také změnily, jejich postoj ke Korejcům ovšem nikoli. V tomto ohledu je kniha pokusem citlivě vyjádřit vztahy, které mezi oběma národy panují dodnes.
Japonsko ovládlo Koreju, tedy v rámci dobyvatelského ducha nepovažovali Korejce za sobě rovné, což ostatně bylo patrné již dávno předtím, poté co se ze stejného vlivu vymanilo Japonsko na Číně. Ovšem poté, co Japonci Koreju dobyli, dali svému názoru plný průchod. Není nutné popisovat všechny těžkosti, které Korejci na své půdě zažily, spíše je nutné si to uvědomit, aby člověk pochopil postoj, který dodnes mezi oběma národy panuje. Vždyť i dnes v globalizovaném světě vidíme silnou rivalitu, ba obchodní války mezi Korejou, která již dávno Japonsko v lecčem dohnala, a Japonskem. V románu Pačinko to je patrné velmi jasně. Po přečtení si čtenář uvědomí, že se vůbec nediví dnešnímu tření mezi oběma zeměmi a mezi nimi a Čínou.
Já tomuto říkám názorová dědičnost. Od dob druhé světové války uplynulo několik dalších generací. Žijeme v globalizované společnosti, ve virtuálním prostoru ničím neohraničeného světa. Avšak stačí malá krize, malé odchýlení od zaběhlého chodu společnosti a hned vyplouvají na povrch názory, které ani dnešní společnost nezažila. Krásný příklad je vidět dnes v USA, kde panují protestní bouře kvůli rasismu a vytahují se na světlo historické křivdy. Jak si mohou dnešní mladí lidé pamatovat na historické křivdy, nemůžou, prostě jen přejímají názory svých prarodičů, rodičů a ostatních.
To je názorová dědičnost. Jugoslávie. Klidně spolu mohou hrát fotbal, diváci se hecují navzájem v jasně překonaném konfliktu, stačí ovšem malá nepřízeň osudu a hned začnou vytahovat křivdy svých dědů a otců. Je obecně dokázané, že pokud si člověk neví rady se vzniklou situací, tak se navrací k přejímaným názorům z dětství, podle kterých se začne chovat. A přesně to je znát v románu Pačinko a vztahu mezi Japonci a Korejci, který přetrvává dodnes. Pokud Vás historické romány neodrazují, přečtěte si tuto knihu a pochopíte, proč je dnes v roce 2020 rozkol mezi Korejí a Japonskem o dodávkách dílů a proč se vzájemně obcházejí v globalizovaném obchodu. A jedna perlička. Korejci se pochopitelně po válce z Japonska vraceli domů, někteří šli na jih kde měli správu USA a někteří šli na sever budovat novou socialistickou říši. V knize je jasně napsané nadšení těch, kteří šli na sever, a také to, že se z nich nikdo nevrátil a o nikom už nebyly žádné zprávy. Jak to tam vypadá dnes víme už sami.
Autor Min Jin Lee, ISBN 978-80-7565-439-7, Jota, 2019