Co k tomu slovu dodat, je jasně srozumitelné. Můžeme ji říkat diplomacie, nebo historie, či předvídání budoucnosti, křišťálová koule, či prorokování na základě historie, má mnoho jmen. Geopolitika je v podstatě teorie, jak působí různé faktory a změny na světové politické uspořádání neboli na stávající světový řád věcí. Geopolitika mě zajímá, nejen proto, že ji lze definovat mnoha různými poučkami, a tedy ať se zabývám kartografií, historií, politickou situací, bezpečnostními otázkami, či obchodními konsekvencemi, kdy vždy mohu říct, že se zabývám geopolitikou, ale i z důvodu, že historie, kartografie a sledování aktuálního dění s predikováním budoucího dění mne baví a zajímá. Ne nijak posedle, přesto velmi. Zřejmě to souvisí s mým skutečným povoláním ve víru burzovních transakcí, kde souvisí vše se vším a vždy musíte být připraveni na to, že vyvstane událost či informace, která změní současný status quo.
Slovo geopolitika je jasně srozumitelné, jak jsem psal na začátku, a to proto, že se skládá ze dvou slov geografie a politika. Tedy vlivy geografie na politiku. Dnes to již není tak patrné, byť stále ano, ale dříve měla geografie na politiku skutečně dramatický vliv. Ať už se jednalo o strategické obranné body, hranice podél pohoří či řek, nebo úrodná místa či zdroje pitné vody, vždy politické mapy ovlivňovala geografie. V titulku této stránky je mapa z roku 1935, kdy se po první světové válce rozdrobily různá císařství a velké říše, místo kterých nastoupily jednotlivé hrdé státy. Většina se stále opájela radostí, že velká válka skončila a svět je lepším místem, přesto o pár let později byl svět znovu roztrhán na kusy další, ještě více smrtonosnou válkou, která po skončení vyústila v bipolární rozdělení světa na západ a východ.
Geopolitika je tedy velmi proměnlivá veličina. Geografické body, které byly a jsou střetem zájmu najdete nejen v obou válkách a nastávající studené válce, ale jsou patrné i dnes. Ať se jedná o Katalánsko se svou nezávislostí, o Británii se svým brexitem, Ukrajinu se svým Donbasem, Rusko se svým Čečenskem, Čínu se svým Sin-Ťiangem, Indii se svým kašmírem, Itálii se svou Sardinií, Belgii se svým Vlámskem, Moldávii se svým Podněstřím, a spoustu dalších světových ohnisek konfliktu, či separatismu.
V dnešní době dvacátých let 21.století jsme svědky nebývalé konjuktury, která je nápadně podobná konjuktuře konce 19. století a začátku století dvacátého. Byl dlouho mír, lidé byly svědky nebývalého technologického pokroku, společnost byla spokojená a lidé žili v přiměřeném blahobytu konce 19. století, jednotlivé územní celky, které usilovali o samostatnost měli své zajištěné postavení, lidé žily vzdělaností a kulturou. Potom však přišla krutá válka, která vrcholný světový řád roztříštila na mnoho kusů. Dnes jsme v podobném bodě, a i dnes může nastat zlomový okamžik, kdy zjistíme, že svět je úplně odlišný, než jsme byly dosud zvyklý.
Může to být válečný konflikt v jihočínském moři, baltských státech či na pákistánské hranici, může to být epidemie velkého rozsahu, která podnítí separatistické snahy a uzavře hranice a obchod, může to být přírodní katastrofa, která změní váhy mocenských sil na světě, může to být akutní nedostatek surovin, může to ale také být průlom v technologiích, který přinese změnu ve světě, jak jej známe dnes. Proto je tento čas nejvhodnější pro poučení se z historie a srovnání si života, který máme za sebou. Budu se snažit v tomto duchu napsat sem tam nějaký příspěvek na místní blog.